Historie obce

Středověk

První písemná zmínka je z roku 1352. Obec je vzdálená asi 3 km od Kostelce nad Černými lesy západním směrem a je obklopena ze tří stran lesy. Asi jeden kilometr od obce stojí kostel sv. Martina. Je to jeden ze čtyř kostelů na Černokostelecku uvedených v desátkovém rejstříku. Původně románská stavba byla v 16. století přestavěna. Ještě na počátku 17. století byly u kostelíka 2 chaloupky. Podle záznamů se zde nedostávalo vody a lidé si začali stavět nová obydlí kolem studánky, která je nyní uprostřed vesnice. První zmínka o studánce je z roku 1526, není hluboká, má 3,5 m. Jedná se o vodu puklinovou.

Po čtvrt hodině chůze od kostelíka podél potoka stanete na místě zvaném Na Starých Zámkách, kde bývalo slovanské hradiště. Protéká tu krásný divoký potok Šembera, který je lemován lesními chatami. Roku 1831 dal v Kozojedech vystavět novou školní budovu kníže Jan z Lichtensteinů, která sloužila do roku 1962. Dnes v ní sídlí obecní úřad. Na poli mezi Kozojedami a Kostelcem n. Č. l. stojí osamocená hrušeň. Její stáří je odhadováno na 330 let. Dále jsou uvedeny zprávy týkající se Kozojed uchované v některých kronikách, zemských knihách nebo vypsané z jiných pramenů.

Kozojedy položené v překrásném přírodním prostředí mají bohatou historii, o čemž svědčí četné nálezy v poslední době. Na úsvitu našich dějin byly Kozojedy územím slovanského kmene Zličanů, jejichž vládnoucí kmen Slavníkovců nechal roku 995 pražský kníže Boleslav II. vyvraždit. Přemyslovci se veškerého území zmocnili, tedy i Kozojed. Zalesněná krajina u nás již v raném středověku jen poznenáhlu ustupovala kultivaci, avšak jejich zbytky se udržely dodnes. Král Ladislav roku 1451 dal po smrti Vikáře z Myšlína na královskou korunu spadlé zboží Myšlín, Třemblata, Hlavačov, Brtnice a Kozojedy Zdeňkovi z Postupic za 1000 kop grošů. Roku 1453 dne 23. února postoupil Oldřichovi z Kramolina Kozojedy Zdeněk z Postupic za 15 kop ročně a 150 kop na místě. Horký vypravuje, že v době okolo roku 1568 byl v Kozojedech zvláštní rytířský statek, na němž seděl Melchides Stranovský ze Svojetic. Kozojedy leží v 365 metrech nad mořem. Roku 1562 bylo v Kozojedech 19 usedlých, roku 1677 to bylo 11 hospodářů, 8 chalupníků a v roce 1667 tu bylo 7 pustých usedlostí.
V roce 1882 chodilo do školy v Kozojedech 116 dětí a vyučovalo se ještě v soukromí u Jana Pivoňky v domě čp. 21 za roční nájem 60 zlatých. V roce 1912 měly Kozojedy 567 obyvatel a 90 domů. Podle sčítání lidu v roce 1980 měly 498 obyvatel a 174 domů. Kozojedský kostel tu stál již od roku 1220, zbudován byl na bývalém pohanském pohřebišti. Z farářů tu jsou známí Pertold od roku 1392, jenž obročí pronajmul knězi Janu Alecovi v Kouřimě, později knězi Václavovi a od roku 1412 s přivolením panoše Vikláře z Myslivna, jej vyměnil s Prokopem - farářem v Sedlišti. Prokop byl v Kozojedech do roku 1415, kdy za souhlasu patrona Vikláře z Jenišovic - místopurkrabího Hradu pražského, směnil své místo s Jakubem - oltářníkem sv. Doroty na Vyšehradě. V bouřích husitských přestal být kozojedský kostel farním a od toho času až do dnes je kostelem filiálním. Do roku 1757 byl pod správou Mukařova a potom přidělen ke Kostelci nad Černými lesy.

Na území katastru Kozojed bylo kromě osady u sv. Martina v roce 1977 archeologickým průzkumem dr. Jana Klápštého objeveno ještě sídliště Za Lukama, což je na jižní straně od kostela a sídliště V Zahrádkách v lese, na štíhlické = západní straně. V lese Ve Spáleném bylo asi 5 chalup a mlýn, napájen dvěma rybníky. Mnoho cenných nálezů bylo nalezeno v sídlišti V Lažanech, čili Nový Dvůr. Největším a nejpamátnějším je naleziště Na Starých zámkách, je to rozhraní mezi katastrem Doubravčic a Kozojed. Tady dr. Jaroslav Kudrnáč z akademie archeologie začal pracovat, pomáhal mu Jaroslav Kulhánek, Karel Moucha - zedník z Klučova, p. Hájková z Doubravčic, lesník v.v. Stárek a řada dalších, kteří společně učinili nejvzácnější objev. Stovkami vývrtů a výkopů bylo odkryto bohatství našich předků. Nálezy nožů z doby bronzové, keramika, kostěné předměty, přezky, kopí, v obydlí i pece, kde se pražilo obilí, pekáče, cedníky a podobné. Nejzajímavěší je obilnice, do které se vešlo 2,2 hl. obilí, to se v ní skladovalo až deset let a po celou tu dobu si zachovalo klíčivost.

Nyní jsme na počatku archeologických průzkumů a ty již ukazují, že tento kraj je jedním z nejstarších osídlených v České republice a dřív nebo později se stane místem památným. Dnes je toto pásmo pod ochranou zákona a podle příslibu společnosti Lesy ČR nebudou v budoucnu káceny stromy, a tak se kromě národní památky stane i místem památky přírodní.

Současnost

Největší výstavba proběhla v Kozojedech v 70. letech. Vzniklo zde mnoho nových rodinných domů, mateřská školka a byl vybudován rybník. To ovšem neznamená, že nyní v Kozojedech nevznikají další nové rodinné domy. Pro spokojenost občanů a rekreantů tu poskytují služby dva obchody se smíšeným zbožím, pohostinství a občerstvení u rybníka. Pro sportovní vyžití mají Kozojedy sportovní hřiště, multifunkční hřiště nebo tělocvičnu. Počet obyvatel je 981, domů  344 a dalších 248 domů slouží pouze k rekreačním účelům (ČSÚ k 13. 12. 2022).

V součané době je dokončena ČOV, tlaková kanalizace a vodovod. 

Ke Kozojedům je přidružená chatová oblast v údolí Šembery datující se od roku 1929, v roce 1948 přejmenovaná na SOUK (Spojené Osady Údolí Kozojedského) a chatová oblast rozléhající se směrem k Jevanům.