Studánka se stala oblíbeným místem setkání, nejen pro svou bohatou chuť, ale i pro legendy, které kolují o jejím vzniku a léčebné síle. Přijďte se podívat na místo, kde se tradice spojuje s krásou přírody, a objevte kouzlo kozojedské studánky, která s každým dnem přináší novou naději a čistotu.
O studánce dnes
Studánka je 3,5 m hluboká. Nachází se v nadmořské výšce 368 m. Vodou z ní je napájen nedaleký rybník Na návsi. V současné době prošla studánka a její blízké okolí malou estetickou proměnou, a to v podobě výsadby rostlin. Výsadba byla součástí komunitní akce, která se konala 8. května 2024 a měla za cíl propojit věkové kategorie občanů žijících v Kozojedech a také jim umožnit zapojit se do aktivit konaných ve společném veřejném prostoru.
Akce byla úspěšně zakončena umístěním lavičky a odpadkového koše do blízkosti studánky. Lavička je plně k dispozici pro běžné užívání.
“Podpořeno z grantového programu České spořitelny Dokážeme víc, ve spolupráci s Nadací Via.”
Z historie kozojedské studánky
Studánka zřejmě pochází z poloviny 14. století, protože byla patrně rozhodujícím vodním zdrojem pro přesídlení Kozojed od kostela sv. Martina do nižší polohy, právě k tomuto pramenu.
Nejstarší písemná zmínka se však objevuje mnohem později, a to v tzv. Zlaté knize – Černokosteleckém urbáři z let 1672 až 1677, kdy se mezi obecními případnostmi obce Kozojed k roku 1672 píše: „Studnice obecní s dostatkem vody, a co jí zbejvá, teče přes ves skrze grunt (usedlost) Žaloudkovskej [čp. 4] a Kočovskej [čp. 5] do rybníků Jiříka Čírka [čp. 3] a potom do panskýhoKozojedskýho vejtažního. Při tý studnici 4 haltýře [kryté vodní nádržky] pro skládání ryb, však nyní (1672) všechny zapěněný. Předešlých let vrchnost kostelecká takových haltýřů užívala. Ale obci z nich se odměna činila, však se věděti nemůže co a jak mnoho“.
přepsal Jan Psota, 6. května 2024
Popis geologie Kozojed
Kozojedy se nacházejí na styku dvou geologických jednotek středočeského plutonu a českobrodského permokarbonu prvohorního stáří.
Středočeský pluton je zde tvořen granitem říčanského typu.
Českobrodský permokarbon náleží systému tektonicky omezené příkopové propadliny označované jako blanická brázda. Základními sedimentárními horninami českobrodského permokarbonu jsou pískovce prachovce a slepence. Teprve novější výsledky geologického mapování ukázaly, že v druhohorách na horniny permokarbonu transgredovalo křídové moře a uložily se zde horniny české křídové pánve.
V oblasti Kozojed prováděl vrty na vodu nedávno zesnulý hydrogeolog Petr Čížek. Z jeho iniciativy se v roce 2019 uskutečnil úplný rozbor vod ze studánky na návsi v Kozojedech. Podle výsledků rozboru vody, který měl až na obsah bakterií parametry vody vhodné pro kojence, usuzoval Dr. Čížek, že jde o vodu z křídových sedimentů. Rozsah křídové sedimentace tedy může být výrazně větší, než ukazuje geologická mapa. Z hlediska hydrogeologického to může být příznivé zjištění.
Dr. Čížek byl nejen dobrý hydrogeolog, ale i dobrý senzibil. Ukazoval mi svoji mapu Kozojed, kde měl zakreslenou senzibilní strukturu, která se ze směru JZ-SV u studánky na návsi stáčela do směru JJZ-SSV a přes rybníček na návsi pokračovala zhruba podél koryta potoka dále k SSV.
V návaznosti na zjištění Dr. Čížka jsem orientačně měřil vydatnosti ve studánce na návsi (v prvních desetinách l/sek), na přítoku vody do rybníka to bylo kolem 0,5l/sek) a v potoce u mostku na severním okraji obce oscilovala vydatnost mezi 2 až 6l/sek při velké chybě měření, neboť na potoce není možnost přesnějšího odečtu (např. splávek s trubkou).
Dr. Čížek tedy asi lokalizoval významnou tektonickou strukturu, která by mohla být významným zdrojem kvalitní křídové pitné vody. Autor tohoto příspěvku je také geolog specialista na geoelektrické metody průzkumu, který má zájem ve svém volném čase tektonickou strukturu (projevuje se poklesem měrného odporu proti kompaktním okolním horninám) odporovým průzkumem lokalizovat. Mohlo by se to podařit i přímo na návsi nebo severněji někde u potoka. Podle měrného odporu by bylo možno v příznivém případě určit, jestli jsou zde horniny křídy nebo permokarbonu.
S Dr. Čížkem jsme takto ve vzájemné shodě navrhli a úspěšně realizovali „hradní“ studnu na zámku v Lánech. RNDr. Josef Matouš
Autor: Radka Vaňková
Zdroje: Jan Psota, RNDr. Josef Matouš, kozojedští rodáci
Fotografie zapůjčili kozojedští rodáci a Kronika Kozojed
